Nevysoký, podsaditý pes s výrazně zkrácenou čenichovou partií (brachycefalií) a s předkusem. Volnější kůže tvoří záhyby, zejména na krku a hlavě, která je dosti velká, ale neměla by narušovat celkově kompaktní a harmonický dojem.
V buldočí tváři se odráží dobrácká, trochu samorostlá povaha, příchylnost k lidem a navzdory těžkopádnému zjevu i hravost.
Přednosti a nevýhody
Anglický buldok je populární i díky své přátelské, klidné a oddané povaze. Nebývá agresivní, má rád společnost a o samotě velmi strádá. Bývá-li ponechán často bez své lidské „smečky“, může v krajních případech trpět dokonce separační úzkostí s nepříjemnými a obtěžujícími projevy, jako je vytrvalý štěkot nebo demolování věcí v bytě.
Při pití často bryndá, proto je zapotřebí vybrat vhodné místo na misku s vodou i s krmením. Často totiž ani krmení nezůstane jen v misce, ale všude kolem. Po krmení je dobré psovi utřít dočista pysky a jejich nejbližší okolí. Spát bude jistě nejraději v ložnici, klidně nemusí hned v posteli, ale v měkkém pelíšku. Ovšem důležité upozornění: zpravidla velice nahlas chrápe.
Na cestování se vůbec nehodí. Cestování v neklimatizovaném autě v létě je pro něj velmi nepříjemné, až nebezpečné. Pokud například pozorujete modrající jazyk a problémy s dýcháním, ihned musíte jednat. Opravdu velmi špatně snáší vedro.
Povaha
Nenechte se zmást zamračeným výrazem. Je to pes vždy dobře naladěný, snášenlivý, jemný a citlivý, i když tak možná na první pohled nevypadá. Jeho groteskní ošklivost je hned na druhý pohled spíše hezká než cokoliv jiného. Je až neuvěřitelné, že se z původně zápasníka na život a na smrt stal mírumilovný a láskyplný rodinný pes, působivého vzhledu. Přece jen se to ale za těch 150 let podařilo a u anglických buldoků se nesetkáváme s agresivitou ani bojechtivostí. Je to spolehlivý přítel člověka.
Anglický buldok je sebevědomý, ale nikdy ne agresivní. Velice dobře vychází snad s každým. K cizím lidem je zpravidla noblesně lhostejný. Pokud se s ním ale chce někdo seznámit, nemá s tím problém. Někteří jedinci sice můžou být v prvním okamžiku trochu zdráhavě nedůvěřiví k novému – cizímu člověku, ale tato nedůvěra velice rychle vymizí. Nikdy není útočný. Naopak. Je přívětivý, mimořádně přátelský a šarmantní. Někteří jedinci sice ohlásí štěkotem podezřelého člověka, ale jiné buldoky nechá v klidu snad vše. Celkově anglický buldok moc neštěká a není možné si jej pořizovat jako hlídacího psa.
Má velmi výraznou mimiku a říká se, že příznivě ovlivňuje vlastnosti svého majitele. Je příjemný, přítulný, milý, laskavý, rád lenoší a hoví si rád doma, nejlépe na měkkém místě. Miluje hračky a hlavně ty žvýkací. Dárky tohoto typu mu vždy udělají velkou radost.
...připadal jsem si jako ve snu.
Sněhové vločky dopadající na mou uhlově černou srst mě nenechaly dlouho spát. “Co to cítím? Proč je má srst tak mokrá? Vždyť jsem si ji včera čistil! ” přemýšlel jsem se zavřenýma očima. A pak mi to došlo. Otevřel jsem oči, vyskočil z pelechu a uviděl bílou pokrývku na celé mé zahradě. Měl jsem takovou radost, že jsem začal běhat dokola páníčkové boudy rychlostí, kterou bych i kočky dohonil. Můj páníček vždy kolemjdoucí uklidňuje: “To zběsilé běhání psů je normální. Dává nám tím najevo, že je šťastný a spokojený.” A říkal pravdu. Měl jsem takovou radost, že zima opět přišla a už jsem se nemohl dočkat, až uvidím ty malé čivavy a pudlíky v jejich trapných oblečcích. “Haf! Haf! Sousedé, zima je tady! Připravte si granulecorn, ať psí přehlídka může začít!” štěkal jsem na nejbližší psy.