Podle mnoha milovníků psů je kokršpaněl majitelem nejdojímavějšího pohledu ze všech plemen. Oči má velké, výrazné, přesto nejsou vypoulené, okraje víček dobře přiléhají. Jejich barva je sytě hnědá, v tónech od oříškově hnědé po temně čokoládovou. Spolu s dlouhýma hedvábnýma ušima dodávají kokřímu výrazu zvláštní a nezaměnitelné kouzlo.
Povaha
Anglický kokršpaněl vyniká svojí energií a chutí do hry i do práce. Jeho typickým znakem je téměř nepřetržitě mávající ocas a nadšený výraz.
Je velmi inteligentní a chápavý, mohou se však projevit sklony k nervozitě, dráždivosti a také paličatosti, proto se nehodí pro úplné začátečníky.
Dalším problémovým rysem některých kokrů je nadměrný štěkot, kterým reagují i na nevýznamné podněty.
Dobře se snášejí s ostatními psy, soužití se zvířaty jiného druhu se odvíjí od toho, jak se podaří zvládnout jejich silný lovecký pud.
...připadal jsem si jako ve snu.
Sněhové vločky dopadající na mou uhlově černou srst mě nenechaly dlouho spát. “Co to cítím? Proč je má srst tak mokrá? Vždyť jsem si ji včera čistil! ” přemýšlel jsem se zavřenýma očima. A pak mi to došlo. Otevřel jsem oči, vyskočil z pelechu a uviděl bílou pokrývku na celé mé zahradě. Měl jsem takovou radost, že jsem začal běhat dokola páníčkové boudy rychlostí, kterou bych i kočky dohonil. Můj páníček vždy kolemjdoucí uklidňuje: “To zběsilé běhání psů je normální. Dává nám tím najevo, že je šťastný a spokojený.” A říkal pravdu. Měl jsem takovou radost, že zima opět přišla a už jsem se nemohl dočkat, až uvidím ty malé čivavy a pudlíky v jejich trapných oblečcích. “Haf! Haf! Sousedé, zima je tady! Připravte si granulecorn, ať psí přehlídka může začít!” štěkal jsem na nejbližší psy.