Blog HappyPet

Basenji

Basenji je původní plemeno pocházející ze střední Afriky, kde se vyvíjelo po tisíce let. Pravděpodobně šlo o tzv. šensi psy, tedy ne zcela domestikovaná zvířata, žijící s domorodými kmeny a účastnící se s nimi lovu. Šlo však o volnější soužití, než je obvyklé u plně domestikovaných psů. 

Je znám pod označením „pes, který neštěká“. Neštěká, ale není němý. Ano, neštěkají, ale jinak je jejich zvuková zásoba dosti rozmanitá. Umí výt, kňučet, zpívat, smát se nahlas, vydávat zvuky podobné jódlování nebo „štěkotu“ lišky. Pouze když se lekne, může vydat zvuk vysokého tónu nejvíce se přibližující zvuku štěknutí. Někteří jedinci jsou schopni vydat zvuk podobný štěknutí, ale není jich mnoho. Domorodci v Africe o basenjim říkají, že mluví.

Každý basenji má jiný zvukový repertoár. Jedna chovatelka při popisu, jaké basenji vydává zvuky, uvedla, že je to směsice zvuků různých zvířat, jako je ovce, papoušek, opice, kočka a prase. Basenji má hrtanový prostor menší ve srovnání s jinými domácími psy – to je pravděpodobně důvod, proč není štěkání schopen. Divoce žijící šelmy psovité, dokonce ani dingo, neštěkají. A basenji patří k této neštěkavé skupině zvířat. Zato umí až nepříjemně dlouho výt.

Přednosti a nevýhody

Kvůli specifické, svéhlavé povaze se basenji hodí výlučně pro zkušenější chovatele. Je velmi nezávislý a samostatný, bývá obtížné ho namotivovat ke cvičení a učení. Na druhé straně, je-li správně socializován, je příjemným a přitom nevtíravým společníkem, kterému lze důvěřovat i při kontaktu s odrostlejšími dětmi. Většina basenji se těší pevnému zdraví až do vysokého věku. 

Povaha

Není to pes pro každého. Kdo nepochopí jeho povahu a myšlení, nebude si s ním rozumět. Někomu se může zdát nezvladatelný až nesnesitelný. Jiní jej označí za nevýslovně kouzelné plemeno, které má nezávislou duši a moc si člověka omotat kolem prstu i srdce.

Přitom to vůbec není jednoduché plemeno, ale celkem složitá osobnost. Potřebuje ohromnou toleranci a trpělivost ze strany svého majitele, který má pochopení pro lumpárny. Rád škádlí svého pána a má jakoby nachystanou „odpověď“ na jakoukoliv výtku. Mít tohoto psa je něco úžasného, ale zároveň velmi náročného, zejména pokud si člověk dobře neuvědomuje, do čeho jde. Někdy se mu říká „kočkopes“ a není tím myšleno nic hanlivého. Jednoduše některé jeho chování připomíná spíše kočku než psa. 

Má radost ze života a rád si jej užívá plnými doušky. Je nepoddajný, značně přírodní, ale bezmezně miluje svého pána. Jeho reakce jsou bleskové, pudově vždy správné, ale mohou působit nevyzpytatelně. Je svobodomyslný, hodně svérázný a samostatný, sebejistý, ale také velmi nezávislý a svéhlavý. Potřebuje ze strany jeho majitele spoustu pochopení. K cizím lidem je basenji zpravidla velmi nedůvěřivý a rezervovaný. Drží si odstup od lidí, které nezná. Venku ho ani nenapadne se s někým vítat, je rád, když mu nikdo cizí nevěnuje pozornost. Občas se může chovat až plaše, značně odtažitě a uzavřeně. Zkrátka cizí lidi nemá moc rád. Nechce s nimi komunikovat a na jejich zájem si rozhodně nepotrpí. V domácím prostředí se však k návštěvám chová spíše vstřícně a mile.

I když neštěká, má tendence hlídat. Je značně ostražitý, a při hlídání svého domova se může jevit i dominantně, nebo dokonce ostře. Má rád přehled, kde se co šustne. I proto rád odpočívá na vyvýšených místech.

Ačkoliv to na jeho atletické postavě nebývá znát, sní na co přijde. Je domácím vysavačem a i venku je zapotřebí mít jeho neutuchající apetit na paměti. Má tendence vybírat popelnice a koše. Je drzý a při kradení jídla rychlý a značně kreativní. Štěňata basenjiů, a ne vždy jen štěňata, mohou natropit spoustu škod a mohou s nadšením sobě vlastním ničit zařízení bytu. Zejména když se nudí, nic jim není cizí. Zkouší, co jaký předmět vydrží, co obsahuje i jak chutná.