Blog HappyPet

Československý vlčák

Vlku velmi podobný pes na vysokých nohách, obdélníkového tělesného rámce a pevného konstitučního typu. Jeho pohyb v sobě nezapře příbuznost s vlky, obvykle používá typický prostorný klus, při kterém jen velmi málo zvedá tlapy nad povrch. Když přece jen kráčí, pak se pohybuje tzv. mimochodem, tedy vpřed jde vždy přední a zadní noha na stejné straně.

Přednosti a nevýhody

Československý vlčák má díky svému původu značná povahová specifika a majitel, který si jich není vědom, bude trpce rozčarován. Co funguje u ostatních psů, u „čévéčka“ selhává a naopak. Vlčák doslova srší energií, je vytrvalý a neúnavný, ideální parťák na dlouhé výlety, nebo sporty typu canicross či bikejöring.

K neznámým lidem je nedůvěřivý až ostražitý, svou rodinu vnímá spíš jako smečku a při nezvládnuté výchově může mít snahu zaujímat dominantní postavení. 

Povaha

Československého vlčáka většina lidí buď miluje, nebo naopak nechápe, co na nich někdo vidí. Mají specifickou povahu, která nemusí vyhovovat každému. Většinou jsou nedůvěřiví k cizím, ale bezdůvodně nenapadají. Je spokojený, může-li uplatnit svojí vytrvalost, tedy rád běhá, také tahá sáně a vozíky a v neposlední řadě je výborným partnerem v saňovém sportu, tzv. v pulce. Mají vynikající orientační schopnosti a perfektně vyvinuty všechny smysly, kterých umí dobře využít. Dokáže být i nadmíru tvrdohlavý, také náladový, proto výkonnost bývá při bližším pozorování různá. Nevyhledává souboje s ostatními psy. Může mít sklon k pronásledování divoké (i domácí) zvěře. Pokud není dobře seznámen, nebo není ve styku s domácími zvířaty, i s tímto mohou nastat velké a nepříjemné problémy. Velmi špatně se to odnaučuje, proto je lepší tomuto alespoň z části předcházet a s domácími zvířaty ho intenzivně a na vodítku seznamovat od nejútlejšího věku.

Jsou poměrně hlasití, ale štěkají minimálně. Oproti jiným plemenům častěji vyjí, zejména žijí-li ve smečce nebo sousedí-li se psy sdílejícími jejich vyprávění. Jeho velkou zálibou, či spíš zlozvykem, je „myškování“, rytí čumákem v hlíně a lovení hrabošů. Avšak nechceme-li mít celou zahradu zničenou a „přerytou“, je lepší tuto činnost od nejútlejšího věku štěněti zakazovat. Už i proto, že tento zvyk by mohl silně narušovat výcvik.