Povaha dalmatinů z nich dělá důstojné společníky a průvodc
Jemný, aristokraticky vyhlížející pes je nezaměnitelný díky svému charakteristickému tečkování na hladké, lesklé srsti. Štíhlé tělo s dobře patrnými, ale ne příliš nápadnými svaly musí být harmonické, ladné v pohybu. Tělesný rámec je mírně obdélníkový, poměr kohoutkové výšky ku délce těla je cca. 9:10. Žádoucí je dobře patrný rozdíl ve vzhledu psa a feny (pohlavní výraz).
Přednosti a nevýhody
e. Bývají přátelští, ale ne vlezlí. K cizím lidem zpravidla nedůvěřiví, lhostejní, bez agresivity nebo strachu. Mají rozvinutý lovecký pud, proto je zapotřebí mít se na pozoru při vycházkách do přírody. Dalmatin potřebuje dostatek pohybu, hodí se pro všechny disciplíny sportovní kynologie, včetně vodních sportů. Většina dalmatinů plave ochotně a dobře.
Povaha
Je hravý a veselý, a to až do vysokého stáří. Většinou dobře a rád plave, běhá vedle koně či kola, „hraje míčové hry“, případně i tahá lehké náklady (např. sáně). Rád sportuje a je šťastný v pohybu. Dalmatin je sportovně založený pes, a proto by si jej neměla pořizovat rodina, která pouze ráda odpočívá a lenoší. Přesto je dalmatin přizpůsobivý a i nárazové větší zaměstnání a sportování příjme vždy s nadšením. Většina jedinců ráda cestuje a to jakýmkoliv dopravním prostředkem.
K lidem je kamarádský a poměrně důvěřivý, výjimečněji je rezervovanější či nevšímavý. Přesto zůstává vždy dobrým hlídačem, bez známek útočnosti a agresivity. Štěká spíše méně než více, obvykle pouze tehdy, chce-li upozornit na něco podezřelého. Dalmatini jsou známí nejen pro své tečky, ale také specifickým smíchem - „zubí se“, což u jiného plemene nezahlédnete.
...připadal jsem si jako ve snu.
Sněhové vločky dopadající na mou uhlově černou srst mě nenechaly dlouho spát. “Co to cítím? Proč je má srst tak mokrá? Vždyť jsem si ji včera čistil! ” přemýšlel jsem se zavřenýma očima. A pak mi to došlo. Otevřel jsem oči, vyskočil z pelechu a uviděl bílou pokrývku na celé mé zahradě. Měl jsem takovou radost, že jsem začal běhat dokola páníčkové boudy rychlostí, kterou bych i kočky dohonil. Můj páníček vždy kolemjdoucí uklidňuje: “To zběsilé běhání psů je normální. Dává nám tím najevo, že je šťastný a spokojený.” A říkal pravdu. Měl jsem takovou radost, že zima opět přišla a už jsem se nemohl dočkat, až uvidím ty malé čivavy a pudlíky v jejich trapných oblečcích. “Haf! Haf! Sousedé, zima je tady! Připravte si granulecorn, ať psí přehlídka může začít!” štěkal jsem na nejbližší psy.