Každý, kdo měl někdy možnost se s tímto stvořením setkat, bude jistě souhlasit s tím, že buldoček dokáže vykouzlit úsměv na tváři v jakékoliv situaci.
Francouzský buldoček je menší podsaditý pejsek molossoidního vzhledu, má velkou hlavu s výraznýma ušima, krátký krk, který přechází ve svalnatý hřbet, a krátké silné končetiny, ocásek je přirozeně krátký, nízko nasazený. Je to moderní městské plemeno, které stále získává na popularitě.
Přednosti a nevýhody
Výhodou francouzského buldočka je jeho pohodová povaha. Je otevřený a přátelský, nemá sklony k agresivitě.
Dobře se hodí do městského bytu - je menší velikosti a jeho nároky na pohyb nejsou nijak velké.
Hlavní nevýhodou buldočků je jejich ne právě pevné zdraví. Některé zdravotní komplikace přímo vyplývají z jeho fyzických znaků (hodně zkrácený čenich, kožní záhyby náchylné k zapaření atd.), jiné vyplývají z v minulosti ne příliš rozumného šlechtění s vysokým podílem příbuzenské plemenitby (epilepsie, alergie).
Povaha
Stejně jako všechna malá společenská plemena i francouzský buldoček vyžaduje dostatek pozornosti a mnohokrát bylo prokázáno, že opakovaná delší samota u nich může nastartovat úzkosti, destruktivní chování nebo problémy s hygienou.
Frenchie je ideálním kamarádem a společníkem jak do domku, tak do bytu, už jen pro svůj citlivý přístup k hluku, štěkat ho uslyšíme jen v opravdu mimořádných situacích, kdy je potřeba zpozornět.
V psím světě o nich můžeme slyšet jako o psích klaunech, jsou proslulí svými obličejovými grimasami a veselou, bezprostřední povahou. Buldoček skvěle vychází se psy i s ostatními zvířaty a dobře snáší i přítomnost menších dětí, které má navíc tendenci bránit. Obecně se o nich dá říci, že jsou to inteligentní, odvážní psi s velmi citlivou duší.
Je to veselé a poměrně temperamentní plemeno. Velmi rád se mazlí a je typickým rodinným psem s výrazným smyslem pro humor. Je to čistě společenské plemeno a nevyužívá se k ničemu jinému než k tomu, aby dělal společnost a byl dalším členem rodiny. Nemá však rád napětí v rodině, hádky a křik, nesnese hlučně tvrdou rodinu a dril. Pak velice trpí. Ocení harmonickou pohodu.
Jeho rodina je pro něj vším. Je milý a dobrácký. Při mazlení se sice povětšinou chová tak trochu jako slon v porcelánu, ale jinak je velice pohyblivý. Je odhodlaný svou rodinu doprovázet kdykoli a kamkoli. Je zvědavý, podnikavý, nekonfliktní a značně přátelský.
Zpravidla jim přítomnost cizích lidí nevadí, naopak, jsou nadšeni z každé návštěvy. Není to pes potřebující jen jednoho pána, ale nikdy nezapomíná, k jaké rodině patří. Má rád všechny členy jeho lidské smečky. Je to laskavý a jemný společník, který je sice ostražitý, ale ne typický hlídač.
Snadno se přizpůsobí velikosti bytu, kde bydlí. Velice se hodí do městského bytu. Je spokojený s osamoceným důchodcem stejně jako s početnou rodinkou.
Má rád jak lenošení, tak procházky. Obojí by mělo být vyvážené, a to i s ohledem na počasí. V žádném případě to není pes vhodný do kotce, ani k celoročnímu ubytování na zahradě. Velké vedro i zima nejsou jeho kamarádi.
...připadal jsem si jako ve snu.
Sněhové vločky dopadající na mou uhlově černou srst mě nenechaly dlouho spát. “Co to cítím? Proč je má srst tak mokrá? Vždyť jsem si ji včera čistil! ” přemýšlel jsem se zavřenýma očima. A pak mi to došlo. Otevřel jsem oči, vyskočil z pelechu a uviděl bílou pokrývku na celé mé zahradě. Měl jsem takovou radost, že jsem začal běhat dokola páníčkové boudy rychlostí, kterou bych i kočky dohonil. Můj páníček vždy kolemjdoucí uklidňuje: “To zběsilé běhání psů je normální. Dává nám tím najevo, že je šťastný a spokojený.” A říkal pravdu. Měl jsem takovou radost, že zima opět přišla a už jsem se nemohl dočkat, až uvidím ty malé čivavy a pudlíky v jejich trapných oblečcích. “Haf! Haf! Sousedé, zima je tady! Připravte si granulecorn, ať psí přehlídka může začít!” štěkal jsem na nejbližší psy.