Blog HappyPet

Jorkšírský teriér

Malý pes velký pes. Tak by se dala jednoduše shrnout charakteristika tohoto drobného teriéra. Pod roztomilým vzhledem plyšové hračky se skrývá typický neohrožený a paličatý teriér, oplývající elánem a chutí k pohybu a hrám. Možná i proto ho málokdy spatříte v jeho výstavní podobě, s rozčesanou, bohatou srstí spadající až k zemi. Mnohem častěji dají jeho majitelé přednost praktičtějšímu střapatému sestřihu, který jde lépe dohromady s jorkovým temperamentem.

Přednosti a nevýhody

Jorkšír je příjemný a poměrně přizpůsobivý společník, s trochou důslednosti je vhodný i pro začátečníka. Mívá pevné zdraví a do vysokého věku zůstává hravý a vitální. K jeho slabinám patří nadměrný štěkot a paličatost, která je vlastní většině teriérů. Nepodaří-li se zcela socializace, může mít tendenci vyštěkávat na ostatní psy, zejména na ty většího vzrůstu. 

Povaha

Psát o povaze jorkšírského teriéra je jako psát o německém ovčákovi. Vždyť každý nějaké jorkšírky ze svého okolí zná, každý si již o nich udělal nějakou představu.

Přesto platí, že mnoho z povahy psa dělá jeho majitel, respektive výchova a přístup člověka ke psu. A u jorkšírského teriéra to není jinak. Jsou dobře vychovaní jedinci i nevychovaní hafani. Příjemní společníci i častí „potížisté“. Pes zůstane vždy psem, ale jeho charakter je z velké části ovlivnitelný. Jistě, jorkšírci jsou veskrze temperamentní tvorové a to ovlivnit příliš nelze, ale je možné jejich temperament zvládat a směrovat dobrou cestou, anebo podcenit a pes z nudy začne provádět věci, o které člověk rozhodně nestojí.

I když je malý vzrůstem, má značně velké charizma. Proč by jinak byl tak oblíbeným a rozšířeným plemenem, když je s jeho srstí poměrně hodně práce? Existují i jiná malá plemena s menšími nároky na údržbu (přestože mnozí lidé sáhnou po úpravě srsti do krátkého střihu). Třeba čivava, ruský toy teriér či papillon. Je pravda, že většina publikací jorkšírského teriéra ukazuje v krásné dlouhé srsti, ale kromě výstavních jedinců (a to také jen v určitých chvílích) jej v běžném životě těžko takto uvidíte.

Rozhodně je to pes pro mnohé okouzlující, se značným šarmem, ať už má dlouhý, nebo krátký kožíšek. Chce být co nejblíž svého pána a nemá potřebu se vzdalovat nebo se toulat. I když je to teriér, rád spokojeně sedí například na židli nebo v košíku vedle svého pána a sleduje, co se kolem děje. Velice lpí na svém pánovi. Nesmí však mít pocit, že rodina je tu pro něj. Pořád musí vědět, kde je jeho místo, co si může dovolit a jak se má chovat. Existují i nevychovaní psi poukazující na značné vlastní sebevědomí, a snadno se tak mohou stát malými domácími tyrany a psem na obtíž místo pro radost.

Je velice ostražitý, zpravidla odvážný a vlastně i přes svou velikost poměrně ostrý. Tím se z něj stává dobrý hlídač, i když případného pobertu asi těžko svou odvahou, nasazením a velikostí zastraší. Často se chová k cizím lidem nedůvěřivě, odmítavě, ostražitě nebo zcela nevšímavě. Není mnoho těch, kteří každého člověka vítají s nadšením. Celkově se v běžném životě chová neohroženě, statečně a jeho sebevědomí by mu mohl kdekdo závidět. Nenechá si nic líbit od jiných psů a někdy ani od dotěrných lidí. Je to pořád náturou teriér.