Spolu se zlatým retrívrem patří mezi nejpopulárnější plemena psů vůbec. Je to zemitý pes s veselým, kamarádským výrazem, do vysokého věku vždy připraven ke hře, ale i k práci. Fyzicky zvládne i celoroční pobyt venku (samozřejmě s přiměřenou, dobře izolovanou boudou), ale delší samotu a odloučení od své smečky těžko snáší, nelze ho tedy příliš doporučit jako venkovního psa.
Přednosti a nevýhody
Velkou výhodou labradorských retrívrů je jejich pohodová a kamarádská povaha. Jsou také nadprůměrně inteligentní a učenliví. Jejich slabou stránkou je určitá pohodlnost, při dlouhodobém nedostatku pohybu a aktivit snadno zleniví. Další, čím jsou labradoři proslulí, je žravost. Často bývají označováni jako „chodící popelnice“. Tendenci ke sbírání odpadků a zbytků je zapotřebí od mládí korigovat, může jít i o zdraví.
Povaha
Labrador má vyrovnanou, přátelskou a učenlivou povahu. Není agresivní, dobře se snáší i s cizími lidmi, oplývá trpělivostí k malým dětem. Má sklony k pohodlnosti, proto se příliš nehodí na činnosti zaměřené na výkon. Za to je velmi empatický, pečující a pro svou rodinu by se rozkrájel.
...připadal jsem si jako ve snu.
Sněhové vločky dopadající na mou uhlově černou srst mě nenechaly dlouho spát. “Co to cítím? Proč je má srst tak mokrá? Vždyť jsem si ji včera čistil! ” přemýšlel jsem se zavřenýma očima. A pak mi to došlo. Otevřel jsem oči, vyskočil z pelechu a uviděl bílou pokrývku na celé mé zahradě. Měl jsem takovou radost, že jsem začal běhat dokola páníčkové boudy rychlostí, kterou bych i kočky dohonil. Můj páníček vždy kolemjdoucí uklidňuje: “To zběsilé běhání psů je normální. Dává nám tím najevo, že je šťastný a spokojený.” A říkal pravdu. Měl jsem takovou radost, že zima opět přišla a už jsem se nemohl dočkat, až uvidím ty malé čivavy a pudlíky v jejich trapných oblečcích. “Haf! Haf! Sousedé, zima je tady! Připravte si granulecorn, ať psí přehlídka může začít!” štěkal jsem na nejbližší psy.